Francis Poulenc

Francis Poulenc (1899 – 1963)

Francouzský hudební skladatel a člen skupiny Pařížská šestka. Narodil se v Paříži v rodině farmaceutických magnátů. Jeho matka, talentovaná klavíristka mu poskytla základní hudební vzdělání a finanční situace rodiny dovolila, aby studoval hru na klavír u španělského virtuóze Ricarda Viñese. Jako skladatel byl ovšem samouk, a když v 18 letech složil svou první skladbu Rapsodie Négre pro baryton a orchestr, vyvolala v Paříži senzaci. Po válce se zdokonaloval ve  skladatelské technice, tři roky docházel k učiteli Charlesovi Koechlinovi. Pro jeho život i tvorbu byl významný rok 1935, kdy při autonehodě zahynul jeho blízký přítel, skladatel Pierre-Octave Ferroud. Tato tragická událost podnítila Poulenca k návratu ke katolické víře, kterou v mládí ztratil, a zaměřuje se více na duchovní hudbu. Hudební kritik Claude Rostand jej charakterizoval, že je „napůl darebák, napůl mnich“ („le moine et le voyou„), a rovněž jeho dílo obsahuje překvapivou škálu skladeb, od odlehčených klavírních skladeb a sonát, k hlubokým a závažným vokálním hudebním dílům. Jako samouk v oboru skladby přinesl do francouzské hudby nové melodie, nadhled, vtip a eleganci. Nejraději skládal díla pro klavír, na němž sám jako interpret vynikal, a vokální díla. Jeho dílo můžeme rozdělit na komorní tvorbu (především sonáty), koncerty, písně, sborovou hudbu a vokálně – instrumentální hudbu, mezi níž patří opery Prsy Tiresiovy a Dialogy karmelitek, kantáta Lidská tvář a monoopera Lidský hlas. Francis Poulenc zemřel v 64 letech na infarkt.